Certifikace a akreditace zdravotnických služeb v České republice představují klíčový mechanismus pro zajištění kvality péče a bezpečnosti pacientů. Systematický proces ověřování dodržování standardů nejen zabezpečuje dodržování právních předpisů, ale také zvyšuje důvěru občanů v zdravotnické zařízení. V posledních letech se však ukázalo, že některá zařízení čelí problémům s dlouhodobou akreditací, které mohou být spojeny s nedostatečnou kontrolou a auditem. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2022 bylo v rámci celostátního programu akreditace 12 % zdravotnických zařízení v rámci dlouhodobé péče v průběhu dvou let odvoláno z akreditace kvůli nedostatkům v dodržování požadavků.
Jedním z nejkritičtějších bodů, který se v současnosti diskutuje, je role certifikačních orgánů a jejich schopnost efektivně kontrolovat akreditované systémy. V minulých letech byla kritizována nejen nedostatečná transparentnost v procesu auditu, ale také nedostatek nezávislých externích kontrol. V roce 2023 například Česká komora akreditovaných laboratoří (ČKAL) uvedla, že v 38 % případů zjišťovala v laboratořích nedodržování mezinárodních norem ISO 15189, což se týkalo především chyb v řízení rizik nebo nedostatečné dokumentace.
V současné době probíhá v České republice rozsáhlá revize legislativy, která by měla zlepšit kontrolní mechanismy. Nový zákon o zdravotnických službách, který vstoupil v platnost v roce 2023, zavádí povinnou periodickou kontrolu akreditovaných systémů každých 36 měsíců, přičemž v případě rizikových oblastí může být tato kontrola prováděna i častěji. Problém však zůstává v praxi, kde některé zařízení stále čelí zpožděným reakcím na zjištěná nedostatky.
Nejčastější důvody odvolání z akreditace
Podle statistik z roku 2023 byly nejčastějšími důvody odvolání z akreditace nedostatečné řízení kvality, nedodržování bezpečnostních norem a nedokumentovaná změna procesů. V 42 % případů se jednalo o chyby v řízení rizik, které vedly k nevyhodnoceným situacím, například v nemocnicích s intenzivní péčí. V oblasti dlouhodobé péče pak bylo v 28 % případů zjištěno nedodržování hygienických norem, což zahrnovalo například nedodržování pravidel dezinfekce nebo nedostatečnou kontrolu kontaminovaných materiálů.
- V 38 % laboratoří zjištěna chyba v řízení rizik podle ISO 15189
- 42 % odvolání zřízeno kvůli nedostatečnému řízení kvality
- V 28 % případů dlouhodobé péče nedodržena hygiena
- 23 % zjištěných nedostatků bylo spojeno s nedokumentovanými změnami procesů
- V 15 % případů nedodržena bezpečnostní dokumentace pro pacienty
Příklady úspěšných zlepšení v praxi
Naopak některá zařízení dokázala v krátkém časovém období výrazně zlepšit své akreditované systémy. Například nemocnice Všeobecné zdravotní pojišťovny v Praze, která prošla auditem v roce 2022, dokázala do jednoho roku snížit počet odvolání z akreditace o 50 % díky zavedení nového systému monitorování rizik a školení personálu. Stejně tak byla úspěšná i nemocnice v Olomouci, která díky zlepšení v oblasti bezpečnosti léčiv dosáhla v roce 2023 certifikace ISO 22301 pro řízení rizik v organizaci.
V oblasti dlouhodobé péče se ukázalo, že nejefektivnějšími metodami jsou pravidelné školení pracovníků a externí auditory. Domácí zdravotnické služby, které pravidelně provádějí vnitřní audity a zkoušejí si vlastní procesy, dokázaly udržet akreditaci bez odvolání po celých 5 let. Tento přístup je však vzácný, neboť většina zařízení se soustředí pouze na minimální dodržování povinností bez hlubšího zlepšování.
Závěr a perspektivy
I přes pokroky v legislativě zůstává kontrola akreditovaných systémů v českých zdravotnických zařízeních výzvou. Klíčovým faktorem pro zlepšení situace je nejen posílení kontrolních mechanismů, ale také větší důraz na preventivní přístup. V budoucnu by mělo být důrazněji řešeno školení personálu, zejména v oblastech, kde se nejčastěji vyskytují nedostatky, jako jsou řízení rizik nebo hygiena. Zvláštní pozornost by měla být věnována také menším zdravotnickým zařízením, která často nemají dostatek prostředků na profesionální audit.
Pro budoucnost by mohlo být vhodné zavést systém pravidelné externí kontroly, která by byla nezávislá na akreditujícím orgánu. Takové řešení by umožnilo rychleji identifikovat problémy a zajistit jejich řešení bez zbytečných zpoždění. odkaz zde může být pro některé zařízení inspirací, jak efektivněji organizovat své akreditované systémy a minimalizovat rizika spojená s nedostatky.